Celý den v jednom kole. Telefonáty, schůzky, maily, nákupy za miliony, prodeje partnerům, logistika kamionů, co ve vánici někde uvízli… A k tomu pohovory s uchazeči o zaměstnání. Všichni melou dokola, jak chtějí pracovat pro prestižní firmu a přinášet inovativní nápady. Přitom vyrábíme obalové materiály jako lepicí pásky, tam se nedá vymyslet nic inovativního. Navíc hledáme lidi k pásu, konkrétně extrudéra.

Když už myslím, že uchazeči byli všichni a budu se moct taky vydat domů – stejně jako všichni zaměstnanci před dvěma hodinama ‒, do vany, do postele…, přiřítí se mi do kanclu vysoký hezounek. Je udělaný, mladý, ležérně ustrojený, s velkou taškou přehozenou přes rameno.

„Promiňte, vlak měl kvůli námraze zpoždění ‒“

„K věci,“ přeruším ho. „Řekněte mi ty bláboly, proč byste tu chtěl pracovat.“

Sundá si bundu a sedne si naproti mně. 

„Nemám moc zkušeností, zatím jsem si všechno zkoušel tak pro radost.“ Jak se dá provádět extruze pro radost, to nechápu. „Ale jsem kreativní.“

„Jo, to zrovna potřebujeme,“ utřu ho otráveně. „Co víte o lepicích páskách?“

K mému překvapení zašátrá v tašce a vytáhne pár krabiček. Chopí se růžové s nápisem Bondage Tape.

„Tahle má výhodu, že je hodně pevná. Navíc nenechává všude lepidlo a nedělá takovou tu nepříjemnou depilaci, znáte to.“

„Depilaci?!“

„Předvedu,“ vstane a bezostyšně obejde můj stůl, přisune si židli a posadí se naproti mně. Sundává mi náramek a hodinky. Jsem tak zaskočená, že se nezmůžu ani na slovo. Chce mě okrást?

Ne, položí vše na stůl, a než se naděju, omotává mi zápěstí tou páskou. K sobě. Sakra, co je to za člověka?!

„Zkuste se uvolnit,“ pobídne mě.

To zkouším, sotva začal.

„Vidíte? Nepovolí.“ Odmotá ji. „A nebolí, když se sundává. Proto je dobrá i třeba na pusu.“

Než stihnu zaprotestovat, zalepí mi ji. Podívá se na mě jako na svatý obrázek a vstane. Lepicí pásku si ze rtů už trochu naštvaně strhnu. Vážně to nebolí.

„Ale dávám v tomhle případě přednost roubíkům.“ Vytahuje je z tašky a znesvěcuje můj pracovní stůl. „Pro zlobivou čubku,“ zavtipkuje nad modelem, který má místo kuličky psí kost. „A tenhle!“ Roubík s kroužkem, ale na řetízku visí zátka jako od dřezu. „Když nechci, aby byla slyšet, prostě ji zašpuntuju. Chcete vyzkoušet? Nebojte, mám všechno nové, nepoužité.“

Ne, rozhodně nechci!

Rozpačitě přikývnu.

Proč jsem to udělala? Asi mě přemohla zvědavost.

„Ale jste tu kvůli lepicím páskám!“ dodám marně.

Postaví se za mě a něžně mi roubík nasadí. Má tak jemné ruce. A já už cítím podivně vzrušení.

Vrátí se ke své tašce. „Já vím, že lepicí pásky, tak vám předvedu další. Tahle,“ vytáhne černou s nápisem Liebe Seele, „nepoužívá vůbec lepidlo, drží sama na sobě.“ Posadí se naproti mně a opět mi omotává zápěstí. Nevím, proč mě to tolik vzrušuje. Celý den všechno řídím, mám za všechno zodpovědnost, ale teď můžu vypnout hlavu, protože nezmůžu nic a vše řídí najednou někdo jiný.

„Teď, když máte roubík, nemůžete říkat bezpečné slovo, takže se to dělá stiskem.“

„Fo?“ hlesnu a víc se zakousnu do kroužku. Je příjemný, ubezpečuje mě, že nemusím mluvit vůbec. Taková úleva po celém dni.

„Jednou,“ k demonstraci mi krátce stiskne dlaně, které stále drží ve svých, „znamená ANO, líbí se mi to.“ Stiskne mě dvakrát za sebou. „To znamená NE, tohle se mi až tak nelíbí. A třikrát: OKAMŽITĚ PŘESTAŇ!“

Hledí mi do očí. Má hnědé duhovky, které utvořily kolem jeho roztažených zorniček slabý proužek. Jemu se to líbí.

Já nevím, jestli se to líbí i mně. Mám omotaná zápěstí páskou a roubík v puse. Teče mi slina, to je ostuda!

Všimne si jí. Místo pohoršeného pohledu nasadí nadšený a slinu mi olízne. Zůstává obličejem blízko mého. Silikonovým kroužkem, který mi nedovoluje zavřít pusu, vsouvá svůj jazyk. Můj mu jde naproti. Nejdivnější polibek, jaký jsem kdy zažila, ale o to víc vzrušující.

Teď ho musím třikrát stisknout, říkám si. Třikrát za sebou. Nesmí to zajít dál, sakra.

Stisknu jeho prsty jednou.

Líbí se mi to. Jsem v moci úplně cizího muže a právě jsem mu dala svolení, aby se mnou dělal, co chce.

Nepřestává mě líbat, ale už mi rozepíná sako, halenku, jeho ruce mě hladí po těle a já taju. Jako bych byla doposud z ledu a nyní na mě dopadají první paprsky jarního slunce.

Mé svázané ruce si hodí kolem krku. U toho mě chytne za dlaň. Teď mám asi dát znamení, jestli je to v pořádku. Stisknu ho jednou.

Zvedne se. Doslova mu visím na krku. Posadí mě na pracovní stůl, až štosy dokumentů popadají. Jsou mi ukradené, jsem neskutečně vzrušená.

Podprsenku jen nadzvedne, ale sako i halenku mi stáhne z ramen, čímž vytvoří další spoutání rukou. Jsem jako ve svěrací kazajce. Líbá mě na krk, na šíji, cestuje níž, ke klíční kosti, k prsu. Bradavku jemně skousne, poté i druhou. Cítím pod sebou vlkho. Chci to!

Ale on je něžný a pomalý. Líbá mě a hladí. Napíná mě, to se nedá vydržet.

S polibky zamíří nahoru, až se opět skrze silikonový kroužek potkají naše jazyky. U toho mě drží za ruce, abych mohla dát znamení, kdyby se mi to náhodou nelíbilo.

Je nějaké znamení pro to, aby mě pořádně ošukal?

Stisknu jednou, ale pevně.

Snad to pochopil, podle širokého úsměvu. Chopí se dalšího kotouče pásky. Prudce mě otočí. Roztáhne mi nohy a kotník jedné přilepí k noze stolu. Poté i druhý kotník. Vykasá mi sukni a stáhne kalhotky. Teď musí vidět, jak teču. Frnda mi pulzuje, v podbřišku mě lochtá, sotva se nadechnu a tak moc to chci!

Přitlačí mě na desku stolu. Ležím mezi diáři, naprosto zkrocená a bezbranná, odevzdaná neznámému muži… K mé radosti sahá do své tašky, kterou mám pár centimetrů od obličeje, pro kondom.

Zvedám pánev, co mi úvazy dovolí, mám husí kůži po celém těle a očekávám vniknutí.

Je tvrdé, drsné a hodně hluboko. Ale ze vzrušení jsem byla tak mokrá, že mi jeho kláda zajela do útrob jako nic.

„Aaach,“ vykřiknu, když poprvé tvrdě přirazí.

Položí se na mě a nahmatá mou dlaň, kterou mám pod sebou. Stisknu jednou a pevně. Ať už s tím neotravuje a maká.

Přirazí.

„Aaach!“

Roubík zašpuntuje tou zátkou, která mi doposud plandala.

Přirazí.

„Mmmch,“ je slyšet, i když řvu rozkoší snad ještě hlasitěji než předtím.

Rozjede se. Tvrdě mě šuká. Ano! Dostávám to, co jsem tak chtěla, ani jsem o tom nevěděla. Přinesl si hodně hraček, ale teď jsem já jeho hračka. Nemusím na nic myslet, všechno je v jeho rukách. A péru.

Orgasmus se blíží. Kunda mi tepá ze všech stran, svírá jeho tágo, co do mě nadoraz zajíždí. Zadržuji dech, abych se připravila na výbuch rozkoše, ale…

Nejednou přestane. Vytáhne ho ven a přestane se mě i dotýkat.

„Mmmchm!“ protestuji marně. Podrážděně. Už jsem skoro byla, ale on mě takhle ošidil! Jsem nasraná! „Mmmchm!“ rozčiluji se.

Opět se natáhne ke své tašce, takže mě přimáčkne na stůl. Z ní vyndá… Roh jednorožce. No do prdele! On mě tady nažhaví, chvíli mě šuká, a když už skoro jsem, tak vytáhne tohle? Takovou pitomost? Co?

Teď zmáčknu třikrát, rozhodnu se. Na kraviny nemám náladu. Jenomže on dotyk dlaní úplně vynechá. Cukám sebou, aby pochopil, že už se mi to nelíbí, ale…

Plácne mě přes prdel. Pak na druhou půlku. Cizí chlap vtrhl do mé kanceláře, przní mě – nedostatečně – a teď mě i bije? To je tak vzrušující. Chci ještě!

Zavrtím sebou a dostanu další dvě plácnutí na zadek. Už zase teču.

Vnikne do mě. Ale něco je jinak. Není to jeho péro, ale určitě ta barevná silikonová věc. Vjíždí s ní tam a zpátky, ale ne tak hluboko. Nespokojeně mručím. Za sebou slyším škodolibý smích. On mě takhle trápí schválně?

A najednou…

Do kundy mi vjede jeho obrovský čůrák, pěkně až nadoraz. Jenomže zároveň to podivné dildo do mého konečníku.

„Achmmm!“ vykřiknu skrz roubík vzrušením.

Pomalu vysune s čůrákem i dildo.

Přirazí, drsně a oběma. Dildo následuje jeho pohyby, jako by měl druhé péro. Přiráží. Tvrdě, drsně, rychle… Tak tohle je teda něco. Dostávám naloženo dvakrát víc než před chvilkou, pulzuje mi celý spodek – jak kunda, tak zadek. Už to nevydržím.

„Iuuuch!“ řvu přes roubík. Tak silný orgasmus jsem snad nikdy neměla. Cukám sebou v křečích, zalévá mě úžasný pocit.

Hladí mě po zádech. Po zadku. Ale pořád je uvnitř – jak tajemný cizinec, tak roh jednorožce. Musím ho silnými stahy pochvy úplně drtit. Sama jsem v sedmém nebi. Taková rozkoš!

Ale když snad minutový orgasmus odezní, on i dildo se znovu rozpohybují. Už nepřiráží tak tvrdě, spíš něžně, ale netrvá dlouho a zaplaví mě další vyvrcholení. On ztuhne. Slyším od něj tichý vzdech, jako by se snažil maximálně tišit. Zároveň s mým drtivým orgasmem vrcholí i on.

Pak se na mě položí. Hladí mě. Vydýcháváme se oba.

Z převrhnutého kalíšku vezme nůžky. Osvobodí nejprve mé dlaně, poté kotníky. Jsem rozklepaná a tak příjemně slabá. Přidržuje mě, jako by mi měla selhat kolena ‒ což není tak daleko od pravdy ‒, něžně mě položí na koberec a lehne si vedle mě. Přestane mě hladit, aby udělal uzlík na plném kondomu a mohl mi vyndat ten roubík. Rázem si mi po něm zasteskne, i když mě už chytala křeč do pantů. Bylo tak příjemné nemoct mluvit po celém, bláznivém dni.

„Teď to bude vypadat, že tu pracovní pozici chci dostat přes postel,“ vyhrkne udýchaně.

Přikývnu. Úplně jsem v té nekonečné rozkoši zapomněla, že marně hledáme schopného extrudéra a vázne nám výroba, což mě osobně stojí nekonečno telefonátů a vysvětlování.

„Proč jste si bral na pohovor tolik… Udělátek?“

Hezky se usměje. Rozpačitě.

„Jsem to neplánoval. Ani jsem nevěděl, že tady řediteluje ženská.“

„No, moc jste si toho o naší firmě nezjistil,“ zpražím ho na oko.

„Jak měl ten vlak zpoždění, tak jsem si zaběhl naproti nádraží na nákup do sexshopu.“

„Takže to mělo být pro vaši… přítelkyni?“ hádám.

„Spíš pro mě,“ přizná neochotně. „Jsem single. Ale moje vášeň pro lepicí pásky jen tak nezmizí.“

„Tak to jste asi nejlepší uchazeč. Ostatní věděli o páskách prdlajs.“